Elektřina v domě, to nejsou jen zásuvky, vypínače a vodiče, ale také rozvaděče. Výroba elektrorozvaděčů se řídí nejen dokumentací, ale také přáním zákazníka. Rozvaděče souvisejí i se zámečnickou prací, protože se umisťují do skříní a vkládaček z plastu a kovu.
Elektroměrové rozvaděče a jádra se usazují svisle, na snadno přístupném místě, kde jsou chráněné před poškozením a také před dalšími negativními vlivy, jako je déšť, prach, sníh a silný vítr. Měly by být umístěny v suchu, neměly by k nim pronikat žádné výpary, místo, kde se nacházejí, by nemělo být ohroženo otřesy. A co je nejdůležitější, na místě by neměl hrozit oheň a výbuch. Rozvaděče by zároveň měly být kryté z jejich zadní strany, aby se do nich nemohl dostat nikdo nepovolaný, aniž by neporušil bezpečnostní plomby. Rozvodnice a elektroinstalační jádra, která nejsou dostatečně krytá, by se měla nacházet za dveřmi s výstražným bleskem. Je to důležité zejména v těch případech, kdy může dojít k záměně s jiným zařízením. Před rozvaděčem musí být volný prostor, a to nejméně 80 cm nad povrchem země. Podlaha před rozvaděčem musí být rovná.
V budovách najdete elektrické rozvaděče nejčastěji na chodbách nebo schodištích, případně ve sklepních prostorách. Elektroměry se ale v žádném případě nesmějí montovat do míst, kde jsou umístěné plynoměry. Rozvody elektřiny a plynu od sebe musí být oddělené, elektrická zařízení musí být umístěna v jiné místnosti než plynoměr nebo plynové vedení. Někdy se stane, že tuto podmínku nelze z nějakých důvodů splnit. Potom musí být v místnosti, kde jsou rozvaděče umístěny, alespoň dobře zajištěné větrání. U dna skříňky nebo výklenku a také v horní části těchto prostor se musí udělat ventilační otvory, nesmí se tam ukládat žádné předměty, které by řádnému odvětrávání bránily. V opačném případě by mohlo vznikat nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par.
Na elektroměrových rozvaděčích mohou být namontovaná jen příslušenství, určená pro měření, jako je elektroměr, sazbový spínač, jistič, ovládací relé nebo stykač a ochranná svorkovnice.
